Bloky existují v oblasti myšlení, v oblasti komunikace, v oblasti psychiky, v oblasti sexu i v oblasti jednání, a to vše má následně vliv i na oblast zdraví. Nyní se zmíním o blocích v oblasti myšlení, protože většina našich životních postojů z myšlení vychází.
Blokem je vždy nějaký nesprávný názor na cokoli (na sebe, na druhé lidi, na život, na sex, na peníze...), ke kterému jsme někde přišli (výchovou, životními zkušenostmi na základě nichž jsme si vytvořili na určité situace, lidi nebo věci nesprávné názory, možná jsme převzali nesprávné názory od přátel nebo společnosti…), a protože těmto nesprávným názorům dodnes věříme a podle nich i jednáme, tak máme stále problémy, a ty budeme mít tak dlouho, dokud v daných směrech nezačneme myslet, a následně jednat, správným způsobem.
Nyní uvedu příklady bloků v oblasti myšlení na nichž vysvětlím, jak dál ovlivňují veškeré naše jednání. Při čtení jednotlivých příkladů si všímejte níže uvedeného vzorce, který je velmi důležitý. Tento vzorec vysvětluji podrobně v knize „O svém životě si rozhodujeme sami.“ Onen vzorec zní: MYŠLENKY SLOVA EMOCE ČINY
Příklady bloků:
Říkáte-li o svém vztahu (v duchu nebo nahlas): „Stejně se rozejdeme, nebude to fungovat, nemá to cenu…,“ pak vám ručím za to, že se ve vztahu nebudete jakkoli angažovat (citově, činy ani jinak), protože jste již dopředu přesvědčeni, že vztah nemá cenu a že stejně špatně dopadne.
Říkáte-li stále: „Co si o mě (nás) budou myslet druzí lidé (sousedé, kamarádi, nadřízení, rodina…)“, pak budete jednat tak dlouho podle představ druhých lidí, dokud nepřijdete na to, kde jste k těmto názorům přišli a dokud pro vás nezačnou být přednější názory vlastní.
Říkáte-li stále: „Toto a tamto nemohu dělat, protože to už dnes dělá každý, toto mě neuživí…“, pak se nikdy do ničeho nepustíte, protože si u všeho najdete důvod, proč to dělat nemůžete.
Říkáte-li stále: „Život nestojí za nic, nejraději bych ode všeho utekl, nejraději bych zemřel…“, pak nikdy nic řešit nebudete a budete tak dlouho stagnovat, dokud nepřijdete na to, kde jste k těmto přesvědčením přišli a nezačnete s nimi včas něco dělat.
Bloků v oblasti myšlení existuje obrovské množství a všechny do jednoho ničí náš život a brzdí nás v našem vývoji. Proto bychom se měli snažit u sebe tyto bloky odhalit, zjistit kde jsme k nim přišli (je třeba nalézt příčiny), a následně bychom měli vědomě pracovat na tom, abychom se těchto názorů jednou provždy zbavili, protože když to neuděláme, nehneme se v životě z místa v těch oblastech, v nichž neuvažujeme správně.
Šíření těchto textů bez uvedení zdroje je zakázáno, protože jsou chráněny autorskými právy.
Psychoanalýza pomáhá člověku vyznat se dobře v sobě, ve svém životě nebo ve svých problémech, (ale také v druhých lidech). Na základě zjištěných informací se pak stanovují nejvhodnější kroky (opatření), která bude muset člověk učinit, aby se ze svých potíží skutečně dostal a správně se nasměroval.
Psychoanalýza je postavená na správně položených otázkách, jichž musí být položeno mnoho!!!, a na pravdivých odpovědích, které člověka dovedou k uvědomění, na němž pak může dál stavět. Dokud člověk nemá ve věcech jasno, stojí na místě a nikam se nehne, protože se bojí jakkoli rozhodovat i jednat, nebo dělá unáhlená a nedomyšlená rozhodnutí jimiž si způsobuje další problémy, takže vlastně vůbec nic nevyřešil, a další problémy si způsobil. Bohužel, mnozí lidé mají s analyzováním problém. Proto se také ve svém životě, sami v sobě ani v životních situacích, které je potkávají, neorientují, a tím pádem ani nevědí, jak mají různé situace nejlépe řešit.
Jedním z důvodů, proč neumíme správně analyzovat je zapomnětlivost, vlivem níž ztrácíme rychle přehled o tom, co jsme chtěli řešit, co jsme se chtěli dozvědět nebo k čemu jsme se chtěli dopracovat. Proto je dobré si pořadí otázek i odpovědí někam zapisovat.
Další chybou při analýze je, že si občas neradi přiznáváme, jak se věci doopravdy mají, a vlivem toho si buď vědomě nebo nevědomě nesprávně odpovídáme. Jenže na lžích se nedá nikdy stavět, protože dovedou člověka vždy jen k dalšímu rozčarování a zklamání, ke spokojenému životu však nikoli.
Často také nevíme, jak a v jakém pořadí si máme otázky pokládat, a které otázky jsou účinné a které naprosto zbytečné. Položíte-li si na začátku analýzy otázku: „Jak mám situaci řešit“? nebo „Jak se mám rozhodnout“?, již zde děláte chybu, protože tyto otázky si můžete položit až na konci analýzy, když máte situaci, kterou analyzujete, důkladně zhodnocenou.
Mnozí lidé nejsou u analýzy trpěliví a často si myslí, že stačí položit si tři nebo čtyři otázky z nichž dělají důležité závěry. Tento postup je úplně špatný, protože správná analýza vyžaduje doslova „pitvání“ se v problému, které musí mít navíc určitý systém (řád), až se vám nakonec ukáže jasné řešení samo. Je to jako byste rozebírali vadný motor na jednotlivé součásti a pak ho zase skládali pomalu dohromady.
Chyb v analýze děláme mnoho, nemohu je zde ale všechny vypisovat.
Regrese slouží k tomu, aby pomohly člověku zbavit se bloků (v oblasti myšlení nebo psychiky), které získal někde v průběhu svého vývoje, protože ho tyto bloky stále brzdí a ubírají mu navíc velké množství životní energie.
Regrese se provádějí ve změněném stavu vědomí, v němž si ale člověk stále uvědomuje (na rozdíl od hypnózy) co se v sezení děje. U regresí ale nestačí odhalit jen příčiny potíží. Cílem regresí je bloky odhalit a jednou provždy je odstranit. Terapeut navíc nesmí klientovi nikdy!!! podsouvat vlastní domněnky nebo závěry, ale musí ho správně mířenými dotazy dovést k tomu, že sám uvidí, co se mu kdysi stalo a co přesně ho poznamenalo, a musí jej dovést až do stavu, kdy situaci psychicky zpracuje a vytvoří si na ni vlastní nové závěry. Není-li regrese takto vedena a ukončena, pak je chyba v terapeutovi. Regresím jsem se věnovala intenzivně devět let, takže dobře vím o čem píši. Navíc prioritním cílem regresí by neměly být návraty do minulých životů, nýbrž zpracování bolestných událostí, které máme někde hluboko v sobě uložené, a jsou stále nedořešené, i když si občas namlouváme, že jsme se s nimi již dávno vyrovnali. Jde o různé úrazy, které jsme zažili, stavy bezvědomí, těžké ztráty nebo rozchody, smrt někoho blízkého, s níž jsme se stále nevyrovnali, ztráty bydlení, nezpracované pocity viny atd.
Zkušenosti z regresí využívám dodnes při psychoanalýze i při psychoterapiích. Obě metody jsou založeny na podobných principech, jen s tím rozdílem, že vyžadují vědomou snahu člověka. Někteří lidé by ale chtěli, aby za ně terapeut vyřešil jejich život od A do Z, aniž by se museli sami jakkoli namáhat nebo snažit. Když ale člověk nezapojí na překonání určitých životních situací také vlastní síly, nehne se z místa a nikam se nevyvíjí. O tom se však musí přesvědčit každý sám na vlastní kůži.
Filosofie je nauka zabývající se životními zákonitostmi, hledáním pravdy, tím, proč tu jsme a jaký je smysl našeho života..., ale také se zabývá etikou a mravními postoji člověka. Chceme-li v životě dobře fungovat, nestačí, budeme-li se zabývat pouze povrchními informacemi každodenního života, protože tím si život do pořádku příliš nedáme. Je třeba o životě a jeho smyslu hluboce přemýšlet, a dělat bychom měli něco také sami se sebou, protože dokud budeme žít v rozporu s vyššími zákony a dokud se nenaučíme správně rozhodovat a správně jednat, život nás bude tak dlouho brzdit, dokud nezačneme konat tak, jak konat máme.
Všichni jsme se narodili do tohoto světa s nějakým povahovým založením, a v našem horoskopu narození je jasně vidět, jakou povahu máme, v kladech i slabinách, a dá se z něho vyčíst i to, s čím se budeme během života v různých oblastech setkávat.
Během života pak procházíme mnoha situacemi prostřednictvím nichž nás život prověřuje, jak se k životu stavíme (v oblasti práce, peněz, vztahů, výchovy dětí, myšlení, psychiky, studií, duchovního rozvoje a práce na sobě atd.), a právě naše postoje rozhodují o tom, jak nakonec v různých oblastech života dopadneme.
Proto je nesprávné domnívat se, že je něco jednou provždy dané a my s tím nemůžeme nic dělat. Opak je pravdou. Do tohoto světa jsme se narodili, abychom se vyvíjeli a něco se sebou dělali. Na nás samotných pak záleží zdali tak činit budeme nebo nebudeme. Proto jsem také svou první knihu nazvala „O svém životě si rozhodujeme sami“ a každý přijde dříve nebo později na to, jaká pravda se v těchto slovech skrývá. Je také zbytečné vinit z toho, jaký život vedeme druhé lidi, osud nebo boha. Chceme-li svou životní situaci skutečně zlepšit, záleží jen na nás, zdali pochopíme co musíme dělat jinak a najdeme v sobě sílu dané oblasti měnit správným směrem.
Astrologie by také neměla být nástrojem věštění a astrologové ani poradci z jiných oblastí by neměli nikdy dávat předpovědi tohoto typu: Máte špatnou karmu, je to vaše duchovní zátěž, musíte si to odžít, nemůžete s tím nic dělat, v roce 2012 se rozvedete… Tyto výroky jsou naprosto scestné a nijak dotyčnému nepomohou zorientovat se v tom, co a jak má dělat nebo měnit a jen každého vystraší, a mně osobně podobné předpovědi velmi vadí.
Jestli se dva lidé rozvedou nebo ne nezáleží vůbec na nějakém astrologovi, kartáři, věštci ani jiných předpovědích, ale na tom, jak se partneři vůči sobě ve vztahu chovají, jak se dokáží domluvit, jak se dokáží pochopit, jak si dokáží vycházet navzájem vstříc, jak zodpovědně ve vztahu oba jednají a mnoha dalších postojích obou. Ty rozhodnou jestli bude vztah kvalitní nebo ne a pak se může i rozpadnout. Astrolog může pouze upozornit na to, kdy napjatá období přijdou a na základě zhodnocení povah obou partnerů může naznačit, jaké chyby oba ve vztahu dělají a co se svými postoji mohou dělat, aby se vztah začal zlepšovat. Na obou pak bude záležet, jestli dokáží na svých slabinách skutečně pracovat a jestli jim na vztahu i na partnerovi natolik záleží, že se sebou začnou něco dělat. Stejné zásady platí v oblasti práce, peněz, zdraví… Proto pamatujte, že nikdy není nic jednoznačně dané (kromě vaší smrti) a vše ostatní můžete svými postoji výrazně ovlivnit.
Astrologie by měla sloužit především k tomu, aby nás vedla k dobrému poznání sebe i druhých lidí. Skrze ni můžeme také pochopit (budeme-li se chtít učit), jak funguje dění zde na zemi v propojení s přírodními cykly, které se neustále opakují a vracejí.
Astrologie by se dala přirovnat (zjednodušeně řečeno) k dobře fungující psychologii. Zkušený astrolog dokáže na základě osobního horoskopu člověka stejně tak dobře poradit, jako dobrý psycholog a vidí povahu i postoje člověka dřív, než jakkoli promluví. Proto mu také nemůže nikdo nic nalhávat o tom, jaký je nebo jak se chová, což nemusí dělat vědomě, ale může to být způsobené tím, že sám sebe dobře nezná.
Astrologie práci s klientem také značně urychluje. Proto se astrolog může okamžitě zaměřit na to, co je podstatné, zatímco psycholog se ke stejným závěrům dopracovává složitými psychologickými rozbory nebo testy, které práci zdržují.
Zkušený astrolog navíc dokáže bez jakýchkoli informací od klienta přesně určit co se mu nyní děje (v dobrém i negativním smyslu) v různých oblastech života (v oblasti vztahů, peněz, povolání, zdraví, dětí, psychiky…) a dokáže určit i to, kdy ony situace nastaly i kdy skončí, a toto psychologie určit nedokáže a nikdy nedokázala. Tím nechci psychologii nijak napadat, protože se jí sama dlouhé roky aktivně věnuji a považuji obě oblasti za velmi důležité. Navíc obě oblasti mohou lidem pomoci jedině tehdy, dokáží-li s nimi ti, kdo se jim věnují, správně zacházet a dobře jim rozumějí.
Výpočty se dají dělat i pro budoucí dění, kdy se dá přesně spočítat, co v jaké oblasti bude v budoucnu v životě jakékoli osoby nastávat. Na základě daných zjištění pak astrolog může člověka vést k tomu, aby se naučil na určité situace nebo lidi včas vhodněji reagovat, chce-li se vyhnout pozdějším problémům, a může ho i jinak směrovat.
V dnešní době se o duchovnu hodně píše i mluví, mnozí lidé se duchovně vzdělávají, málokdo ale chápe, co duchovní život doopravdy obnáší, a málokdo duchovně skutečně žije. Někteří lidé si pod pojmem duchovní život představují modlení, chození do kostela, slepou víru nebo něco podobného.
Duchovní život je normální život který žijeme, pouze žitý odpovědnějším způsobem. Je to život zbavený vychytralosti, lží, intrik, podvodů, hamižnosti, pomluv, nevěr, závisti, pomstychtivosti, nepoctivosti, nezodpovědnosti, sebeponižování, stresu, extrémů, honby za zbytečnostmi a povrchnostmi, ovládání druhých, život zbavený všech výstřelků a mnoha dalších negativních sklonů.
Duchovně probuzený člověk jedná klidně, moudře, rozvážně a pokorně a chová se ve všech životních situacích poctivě. Než něco vykoná, vždy dopředu zvažuje důsledky svých rozhodnutí a činů, a podle toho se rozhoduje. Neustále se vzdělává a zdokonaluje a má hlubokou úctu k Bohu, k životu i k lidem. K životu potřebuje málo věcí, lidí, požitků, peněz i prostoru, protože si uvědomuje, co má jakou cenu.
Duchovní život není, propadá-li někdo duchovním sektám nebo duchovnímu fanatismu, falešným prorokům či šarlatánům, praktikuje-li různé duchovní rituály, protože si myslí, že tím bude více duchovní, žije-li ve snech a iluzích a realitě nebo povinnostem se vyhýbá, poučuje-li druhé a káže morálku, přitom sám se morálně chovat neumí. K duchovnu nepatří ani povrchní život plný výstřelků, stále větší zadlužování, jen abychom měli po čem toužíme, a nedokážeme si nic odříci, stále větší honba za penězi a následkem toho stresy nebo rozpadlá manželství. Projevy popsané v tomto odstavci mají ke skutečnému duchovnu hodně daleko.
Šíření těchto textů bez uvedení zdroje je zakázáno, protože jsou chráněny autorskými právy.
Život ve vesmíru i zde na Zemi je řízen vyššími zákony, jimž bychom měli dobře rozumět, chceme-li kvalitně žít. Tyto zákony se liší od zákonů lidí tím, že jsou neměnné, všichni jsme jim podřízeni a především jsou naprosto spravedlivé, což se o zákonech lidí rozhodně tvrdit nedá.
Jedním z vyšších přírodních zákonů je zákon vývoje.
Tento zákon říká, že vše se neustále mění (v přírodě i ve vesmíru), proto se musíme měnit i my lidé. Nebudeme-li schopni nebo ochotni se měnit, nemůžeme se ani nikam posouvat. Vývoj od nás žádá práci, činnost, aktivitu, pohyb, rozhodnost a schopnost dělat změny. Tato slova si pořádně zapamatujte, protože právě činy nám často chybí, máme-li dělat nějaká závažná životní rozhodnutí. Většinou končíme jen u svých představ, přání nebo slov, a na činy zapomínáme. Přitom právě činy jsou nezbytné, chceme-li něco dokázat, chceme-li něco mít nebo něčím být. Nejsme-li schopni konat, nejsme-li schopni se učit, nejsme-li schopni sami sebe nebo určité situace měnit, pak se nemůžeme ani nikam posouvat. Pohyb, činnost a schopnost dělat změny jsou životní nutností. Zákon vývoje je podrobně popsán v knize O svém životě si rozhodujeme sami.
Dalším z vyšších přírodních zákonů je zákon rovnováhy.
Zákon rovnováhy po nás chce, abychom vše, co v životě děláme, dělali ve zdravé míře. Upadáme-li svým jednáním neustále do extrémů, měli bychom počítat s tím, že budeme mít tak dlouho problémy, dokud nepochopíme, kde ona správná míra je, a nezačneme se jí řídit. Bez rovnováhy nemůže nic fungovat. Bez ní by byl svět jeden velký chaos. Správné míře se musíme naučit při výchově dětí, při zacházení s penězi, při projevování svých emocí, v oblasti komunikace, při vydávání energie, kterou dáváme do práce, sportu, sexu i jiných činností, správné míře se musíme naučit při konzumování jídla nebo alkoholu, ale také v oblasti duchovního růstu atd. Navíc správné míře v čemkoli se musíme naučit každý sám a učíme se jí často až skrze životní zkušenosti, jimiž během života procházíme. Zákon rovnováhy je podrobně popsán v knize O svém životě si rozhodujeme sami.
Dalším vyšším přírodním zákonem je zákon karmy (zákon příčin a následků).
Zákon karmy říká, že vše, co vyšleme svými myšlenkami, slovy, emocemi nebo činy, se nám vrátí dříve nebo později beze zbytku zpátky. Nikdo se nemůže tomuto zákonu vyhnout, stejně jako se nikdo nevyhne důsledkům svých činů. Uvedu několik příkladů na nichž naznačím, jak se nám naše chování vrací.
PŘÍČINA: Navážete partnerský vztah v němž se chováte dlouhodobě nevhodně (jste hrubí, agresivní, lžete, podvádíte, intrikujete, jednáte nezodpovědně atd.). Nezamýšlíte se však včas nad tím, jaké dopady bude vaše jednání dříve nebo později mít.
DŮSLEDEK: Vztah se časem rozpadne, protože partner začne mít vašeho jednání dříve nebo později plné zuby a kvůli vašim postojům s vámi již nebude chtít žít. Bohužel někdy chceme situace napravovat když už je pozdě a druhý o to již nestojí, a v takových chvílích se také nedá často již nic zachránit.
PŘÍČINA: Navážete partnerský vztah v němž se neustále podřizujete, neustále ustupujete a děláte věci, které byste jinak nedělali, a to vše děláte v domnění, že si tím získáte lásku partnera. Nezamýšlíte se však včas nad tím, je-li vaše jednání doopravdy správné.
DŮSLEDEK: Partner se k vám bude chovat nevhodně, bude vás přehlížet, ponižovat, bude obdivovat lidi více sebevědomé a rozhodné a vy pro něho nebudete mít žádnou cenu.
PŘÍČINA: V práci nic neděláte a jen ji odbýváte.
DŮSLEDEK: Za nějaký čas vás zaměstnavatel vyhodí ze zaměstnání, protože nebude s vaší prací spokojený.
Lidé se mě také často ptají, jak je to s karmou z minulých životů, protože jim někdo někde namluvil, že mají z minulosti špatnou karmu a nyní vlivem ní budou mít v životě problémy. Jen už jim nikdy nikdo nedokázal říct o co se přesně jedná a co přesně dělali v minulosti nesprávně, aby věděli co mají měnit a v daném jednání dále nepokračovali. Vždy to končí jen u všeobecných a nic neříkajících frází. Většinou lidem radím, aby se těmito předpověďmi vůbec nezabývali a hodili je hned za hlavu a doporučuji jim, aby se zajímali hlavně o to, jak žijí a jak se chovají v tomto životě, protože vše co jsme v minulosti nezvládali nezvládáme stoprocentně ani dnes. Na nás pak záleží jestli včas pochopíme co děláme nesprávně a změníme to správným směrem. Pokud své chování včas nezměníme, budeme se s jeho následky potýkat nejen v tomto životě, ale i v dalších zrozeních. Toť vše. Navíc v astrologii se dá naprosto přesně určit, jakou povahu a jaké postoje jsme si přinesli z minulosti včetně toho co zvládáme i nezvládáme v různých oblastech života, a na tom všem budeme muset dále pracovat chceme-li se někam posouvat.
Zákon karmy je podrobně popsán v knize O svém životě si rozhodujeme sami.
Vyšších přírodních zákonů existuje více. Uvedla jsem jen některé z nich a navíc velmi zkráceně, abyste viděli, jak silně se promítají do našeho každodenního života.
Šíření těchto textů bez uvedení zdroje je zakázáno, protože jsou chráněny autorskými právy.
Ze všeho nejdříve je třeba začít o sobě i o svém životě hluboce přemýšlet, protože bez kvalitního myšlení nemůžete s jakoukoli prací na sobě vůbec začít. Kdo neumí své myšlení kvalitně používat, ten se sám jen těžko k nějakým pravdivým závěrům dopracuje, pokud se vůbec k něčemu dopracuje.
Je třeba začít pečlivě analyzovat vlastní myšlení (jakým způsobem přemýšlíte, jak přistupujete k učení, jaké prostředí a jaké podmínky na učení nebo přemýšlení potřebujete, jak jste při přemýšlení nebo učení důslední a jak jdete v obou směrech do hloubky, na co své myšlení nejvíce zaměřujete, co vás v oblasti myšlení brzdí, jaké děláte v oblasti myšlení chyby…). Toto vše je třeba odhalit a jasně pojmenovat a následně je třeba začít s tím vědomě něco dělat, dokud se většiny toho, co vás v oblasti myšlení brzdí nezbavíte. Je ale také důležité uvědomovat si své schopnosti v této oblasti a ty je třeba postupně rozvíjet.
Je třeba začít zkoumat vlastní komunikaci (jak s lidmi komunikujete a zdali vůbec komunikujete, jak svými projevy v oblasti komunikace na lidi působíte, jaké děláte v oblasti komunikace chyby, co s nimi děláte a jak se jich můžete zbavit…). Toto vše je třeba odhalit a jasně pojmenovat a následně je třeba začít s tím vědomě něco dělat, dokud se toho, co vás v oblasti komunikace brzdí nezbavíte. Je ale také důležité uvědomovat si své schopnosti v této oblasti a ty je třeba postupně rozvíjet.
Je třeba začít analyzovat vlastní emoce (jak jste emocionálně založení a jaká je vaše emocionální přirozenost, jak emocionálně reagujete, co se vás dotýká a co vás zraňuje a proč vás to zraňuje a co vám dělá naopak dobře, jak vnímají vaše emocionální reakce druzí lidé, jaké děláte v oblasti emocí chyby a jak se jich můžete zbavit, co vás v oblasti emocí blokuje a kde jste k tomu přišli…). Toto vše je třeba odhalit a jasně pojmenovat a následně je třeba začít s tím vědomě něco dělat, dokud se toho, co vás v oblasti emocí brzdí nezbavíte. Je ale také důležité uvědomovat si své schopnosti v této oblasti a ty je třeba postupně rozvíjet.
Je třeba začít analyzovat vlastní činy (jak jste aktivní, činorodí a pracovití, jakým způsobem se prosazujete a zdali se vůbec prosazujete, jak vaše způsoby prosazování vnímají druzí lidé, jaké děláte v této oblasti chyby a jak se jich můžete zbavit, co vás v oblasti prosazování blokuje a kde jste k tomu přišli…). Toto vše je třeba odhalit a jasně pojmenovat a následně je třeba začít s tím vědomě něco dělat, dokud se toho, co vás v oblasti jednání i prosazování brzdí nezbavíte. Je ale také důležité uvědomovat si své schopnosti v této oblasti a ty je třeba postupně rozvíjet.
Je třeba začít přemýšlet o vlastním sebevědomí včetně toho, jak zdravé vaše sebevědomí doopravdy je.
Je třeba začít přemýšlet o vlastní rodině (jak a čím vás vaše rodina v době dětství a dospívání ovlivnila nebo poznamenala, jaké máte vztahy se svými rodiči…) a s tím vším je třeba něco dělat.
Je třeba začít přemýšlet o svých partnerských vztazích i o své roli v nich.
Je třeba začít přemýšlet o vztazích s vlastními dětmi, sourozenci, příbuznými, přáteli, spolupracovníky, sousedy… , a s tím vším je třeba něco dělat pokud některé z těchto vztahů nefungují.
Je třeba začít přemýšlet o tom, jak vycházíte s autoritami včetně toho, jak se sami chováte v roli autorit.
Je třeba začít přemýšlet o tom, jaké postoje zaujímáte k vyššímu duchovnímu rozvoji, ale také o tom, zdali pojmu duchovní rozvoj dobře rozumíte.
Je třeba začít přemýšlet o tom, jak zacházíte s penězi (s penězi svými i s penězi druhých), jakou cenu pro vás peníze mají…
Je třeba začít přemýšlet o tom, jak přistupujete k oblasti sexu.
Je třeba začít přemýšlet o tom, jak přistupujete k výchově dětí.
Je třeba začít přemýšlet o tom, jak přistupujete k oblasti zdraví (ve fyzické i psychické rovině, jak přistupujete k životosprávě, k pohybu…
Je třeba začít přemýšlet o tom, v čem vidíte v životě smysl, na jakých hodnotách stavíte a jaké hodnoty uznáváte… a těmito hodnotami byste se měli začít řídit.
Je třeba začít přemýšlet o tom, jaký životní styl a způsob života chcete žít.
Je třeba začít přemýšlet o tom, jak dalece potřebujete k životu společnost lidí a pokud ano, jakou společnost a jak zaměřenou.
Je třeba začít přemýšlet o tom, jak dalece umíte zvládat dlouhodobější období samoty, ale také, jakými činnostmi období samoty vyplňujete.
Je třeba začít přemýšlet o tom, jaké koníčky máte a zdali vůbec nějaké koníčky máte a zdali jsou to koníčky hluboké nebo jen povrchní.
Je třeba začít přemýšlet o tom, jakým směrem byste se chtěli v oblasti povolání vydat, na co máte předpoklady a na co ne, co pro to budete muset udělat chcete-li v oblasti povolání uspět…
U oblastí jež jsem jmenovala od sebevědomí dále si musíte též odpovědět na mnoho otázek, abyste se dopracovali k pravdivým závěrům. Až odpovědi naleznete, musíte s tím co jste zjistili něco dělat, abyste zmíněné oblasti uvedli do správně fungujícího stavu. Měli byste si také dobře uvědomovat své schopnosti u každé oblasti jíž zkoumáte, a ty byste měli dále rozvíjet.
Je toho mnoho čím se musíte do hloubky zabývat a co musíte vědomě řešit chcete-li dát svůj život skutečně do pořádku. Jednotlivé oblasti je možné řešit postupně a důležité je začít tím, co vás nejvíce tíží.
S tím vším vám ráda pomohu, budete-li o mou pomoc stát, protože právě těmito oblastmi se nejvíce zabývám a tímto způsobem jsem dala kdysi do pořádku i svůj život. Bohužel neovlivním to, jak budete k práci na sobě nebo na svém životě přistupovat vy sami. Tuto činnost máte pouze ve svých rukou. Já vám ráda kdykoli vysvětlím i poradím co přesně máte dělat a proč to máte dělat, ale také co nesmíte v žádném případě dopustit, chcete-li se začít ze svých problémů dostávat, a na vás pak bude záležet, zdali to budete důsledně dodržovat nebo ne. Ráda bych také zdůraznila, že nikdy nikoho k ničemu nenutím, protože sama nemám jakékoli nátlaky nebo nucení též ráda.