Krátká ukázka z knihy

BLOKY V NAŠÍ MYSLI

                                                                                                                 „Vidíme svět zkresleně, přitom tvrdíme, že nás klame."
                                                                                                                                                                          RABÍNDRANÁTH THÁKUR


Blokem je vždy nějaký nesprávný názor na cokoli (na sebe, na druhé lidi, na vztahy, na život, atd.). Kde jsme ale k takovému způsobu myšlení přišli? Mnohá přesvědčení jsou v nás zakořeněna od dětství, a půjdeme-li ještě dále, též z minulých životů. A protože jsme se jich stále nezbavili, ovládají nás dál. Všichni za sebou máme nespočetné množství životů, ve kterých jsme získali mnohé zkušenosti (pozitivní i negativní), a to co jsme zažili jsme vždy nějak prožívali i vnímali. Na základě toho jsme si vytvořili určitá přesvědčení (o sobě, o lidech i o životě), jimž dodnes věříme a podle nichž dodnes automaticky jednáme, aniž bychom si uvědomovali, jaké dopady na náš život tato přesvědčení mají. Přidají-li se k tomu zkušenosti nabyté v současné reinkarnaci (od početí do současnosti), je dílo završeno. Je-li naše mysl negativně naprogramována, je problémový i náš život. Je to jako bychom naprogramovali počítač. Když do něho vložíme nesprávný program, funguje podle něj tak dlouho, dokud program nezměníme. Stejné je to s naším myšlením. O čem jsme uvnitř přesvědčeni, to dostáváme tak dlouho, dokud své přesvědčení nezměníme.


Podívejte se, jak často říkáme:

Život je nespravedlivý.
Musím trpět.
Všichni mi jen ubližují.
Nikdo o mě nestojí.

Když nebudu slevovat a podřizovat se, nikoho si nenajdu (tvrdí mladá žena, jíž se vztahy rozpadají právě proto, že stále slevuje a podřizuje se).

Nedá se s tím nic dělat.
Není z toho úniku.
Stejně se nic nezmění.
Stejně se to nepovede.
Nemá cenu se snažit.
Stejně to nevyjde.
Špatně to dopadne.
Je lepší být zticha.
Musím poslouchat (tvrdí čtyřicetiletá žena).
Nikdy nebudu mít dost peněz.
Nikdo v životě nedělá to, co chce, to se nikomu nepodaří.
Člověk se nemůže změnit.

Nedokážu to.
Nejsem tak dobrý (dobrá).
Nejraději bych od všeho utekl.
Nemám už moc času (říká čtyřicetiletý zdravý muž).

Úspěch je jen pro někoho.
Podvodníci mají vždycky štěstí.
V lidech je zkaženost a zloba.

Za všechny mé problémy může (rodina, manžel, partner, vláda, stát...).
Všichni muži jsou stejní.
Všechny ženy jsou potvory, mrchy, coury, jsou vypočítavé...


Myslíte si, že tohle nic neznamená? Všechna tato tvrzení nesmírně ovlivňují nejen náš vlastní život, ale i životy lidí, jichž se naše přesvědčení dotýkají.

Chcete-li mít peníze a přitom od rána do večera říkáte, že budete vždy na mizině, pak budete na mizině tak dlouho, dokud nepochopíte, že musíte tento názor jednou provždy vymazat ze své hlavy. Proč byste měli mít více peněz, když tomu sami nevěříte? Budete dostávat jen to, o čem jste sami přesvědčeni (zákon karmy – přitažlivosti).

Tvrdíte-li neustále, že s lidmi se nedá vycházet a že jsou všichni lidé hrozní, pak budete potkávat jen samé hrozné lidi tak dlouho, dokud názor na lidi nezměníte.

Říkáte-li neustále, jak máte špatné zdraví, pak budete tak dlouho nemocní, dokud s tím něco neuděláte. Budete muset začít myslet jinak, budete muset změnit způsob svého života (více se pohybovat, zdravě jíst, přestat se stresovat, přestat kouřit, nepít alkohol, změnit své chování vůči druhým lidem, začít jednat odpovědněji...). Nalézt příčinu potíží je mnohdy snadné. Horší pro většinu z nás je začít se svými problémy něco dělat.

Říkáte-li: „Nejraději bych ode všeho utekl," dáváte tím jasně najevo, že nemáte chuť se svými problémy něco dělat, a proto s nimi také nic neděláte.

Považujete-li fyzické ubližování (bití, týrání, tvrdé tresty...) za správné, pak takové jednání budete podporovat vždy, kdykoli se s ním v životě setkáte.

Jste-li přesvědčeni o tom, že člověk se nemůže změnit, pak se dobrovolně měnit určitě nebudete a nebudete věřit ani v proměnu druhých.

Jste-li přesvědčeni o tom, že za všechny vaše problémy mohou druzí, pak se budete stále jen litovat a vinu za to, jak žijete, budete dávat ostatním. Je vždy jednodušší hledat viníky ve vnějším světě než se zamýšlet sám nad sebou.

Podobných bloků v sobě máme každý desítky, stovky i tisíce. Protože si je neuvědomujeme, mají nad námi stále moc a ovládají veškeré naše jednání i celý náš život. V našich myšlenkách leží základ našeho úspěchu či neúspěchu. Vše, s čím se ve svém každodenním životě setkáváme, vychází v prvé řadě z našeho myšlení. Proto bychom měli mít neustále své myšlení, přesvědčení, ale i své nejskrytější úmysly pod vědomou kontrolou.

Já sama jsem byla v životě též silně zablokovaná.
Babička mi vždy tvrdila, že budu mít těžký život a že mě budou všichni jen využívat. Protože jsem tomu dlouhé roky věřila, měla jsem těžký život a všichni mě jen využívali. V momentě, kdy jsem si toto naprogramování uvědomila a začala myslet jinak, změnila jsem své postoje a mé problémy začaly mizet.

Když jsme se s manželem rozvedli, vytvořila jsem si nevědomky blok týkající se mé vlastní sebehodnoty. Jako rozvedená jsem sama sobě namluvila, že když nejsem něčí ženou a nemám s partnerem děti, není povinen pro mě něco dělat, pomáhat mi, dávat mi peníze atd. Proto mi nikdo s ničím nepomáhal, každého jsem živila já, nedokázala jsem si říct o peníze (ani o ty nejmenší částky), nedokázala jsem přijímat a nijak jsem se vůči chování druhých nebránila. Když jsem si tento blok po letech uvědomila, zjistila jsem, jak hloupě jsem sama sebe naprogramovala.

Blok týkající se peněz souvisel s mým dětstvím. Kdykoli nám babičky daly nějaké peníze (jednalo se o částky padesát až sto korun), otec nám je vždy vyčetl. Říkal, že vůbec nevíme, kolik dřiny musejí babička s dědou vynaložit, aby peníze vydělali, a používal i jiné nevhodné věty, takže jsem se bála si příště peníze vzít. Když nám babička s dědou peníze vnutili, měla jsem vždy výčitky svědomí.

Když jsem byla malá, slýchala jsem často od táty, že jsem sobec. Abych ho přesvědčila, že to není pravda, vycházela jsem každému vstříc, nechala jsem si vše líbit, ustupovala jsem a neprosazovala jsem své potřeby. Až kolem třicátého roku života mi došlo, jak zkreslený názor jsem sama na sebe měla.
Často jsem také slýchala větu: „Nemysli si, že jsi nějaká hvězda." A tak jsem si dlouho myslela, že jsou všechny ženy přitažlivější, zajímavější a hezčí a že o mě nemůže pořádný muž nikdy stát, protože nemám nic, čím bych ho u sebe udržela.

 

Blokovat nás mohou také pozitivní tvrzení, která nejsou pravdivá.

Například:
S nimi se nezahazuj, jsi něco víc než oni (říká rodič povyšující se nad druhé svému dítěti).

Abys byl šťastný, musíš mít v životě hodně peněz (říká otec svému synovi).

Všichni lidé jsou dobří, musíš se k nim hezky chovat (tvrdí matka, která nevidí sama věci jasně, svému dítěti, které když vyroste, přijde tvrdými lekcemi na to, že tvrzení matky nebylo pravdivé).

Nyní se vraťte k výše uvedeným příkladům a zamyslete se nad tím, neuvažujete-li v některých směrech života podobně. Je-li vaše myšlení negativní, zkreslené či klamné, co dobrého vám může přinést? S tím, co jste si naprogramovali (ve své mysli), se budete setkávat v každodenním životě tak dlouho, dokud se nesprávných názorů jednou provždy nezbavíte. Teprve, až si své bloky uvědomíte v přesném znění toho, co vás blokuje, můžete s nimi začít něco dělat, dříve ne. Některé bloky bohužel vylézají na povrch mnoho let. Blokem je vždy nějaký nesprávný názor či přesvědčení.


Jak se bloků ve své mysli zbavíte

Ze všeho nejdříve musíte přijít na to, kde jste k takovému myšlení přišli. Je důležité objevit jeho prvopočátky (aniž byste se vraceli k minulým životům). Hledejte v současném životě. Pracovat na vědomé úrovni můžete ale jen s takovými událostmi, na které jste schopni si vzpomenout. Neumíte-li rozlišit, které vaše myšlenky jsou klamné, můžete vyhledat někoho, kdo vám pomůže si vlastní myšlení uspořádat.

Toto jsou pouze výňatky z celé kapitoly.